AstroHub Logo
Domů
E-shopKategorie
Přejít do hlavní nabídky e-shopu
Optika & Astronomie
Dalekohledy

Čočkové refraktory, zrcadlové Newtony, Dobsony i katadioptrické SCT a Maksutov teleskopy pro objevování vesmíru.

Montáže a příslušenství

Paralaktické EQ montáže, azimutální naváděné hlavy, GoTo motory, protizávaží a polární hledáčky.

Okuláry a filtry

Širokoúhlé planetární i deep-sky okuláry, Barlow čočky, UHC, OIII, H-alfa a měsíční polarizační filtry.

Příslušenství k dalekohledu

Laserové kolimátory, hledáčky s červeným bodem, vyhřívací pásky proti rosení, napájecí powerbanky a kufry.

Astrofotografie

Chlazené astronomické kamery, pointační dalekohledy, reduktory ohniska, koma korektory a off-axis guider systémy.

Spektroskopie a fotometrie

Spektrografy Star Analyser, difrakční mřížky, fotometrické filtry a kalibrační pomůcky pro vědecká měření.

Vybavení & Zázemí
Observatoře

Astronomické kopule, odsuvné střechy, automatizované pilíře a meteorologické all-sky stanice pro vlastní hvězdárnu.

Planetária a sluneční hodiny

Domácí optická planetária, projekce noční oblohy, precizní mosazné sluneční hodiny a armilární sféry.

Foto stativy

Karbonové a hliníkové fotografické stativy, kulové a fluidní videohlavy pro astro-tracking i denní focení.

Údržba a úklid

Ofukovací balónky, optické štětce LensPen, čistící roztoky Baader Optical Wonder a mikrovláknové utěrky.

Různé

Červené svítilny pro ochranu nočního vidění, pozorovací židle, vyhřívané vesty a terénní příslušenství.

Umění & Dárky
Obrazy z vesmíru

Prémiové velkoformátové tisky na plátně a hliníku, detailní astrofotografie mlhovin a galaxií.

Glóby a mapy

Otočné mapy hvězdné oblohy (planisféry), podrobné atlasy Měsíce, svítící glóby planet a souhvězdí.

Dárky a gadgety

Levitující měsíční lampy, kousky pravých meteoritů, astro šperky a modely raket.

Tiskoviny a infografika

Astronomické kalendáře, pozorovací deníky, výukové plakáty, vesmírné infografiky a hvězdné atlasy.

AstroHub merch

Originální trička, mikiny, zateplené čepice na noční pozorování a hrnky komunity AstroHub.

Průvodce výběremBazar a výprodejDárkové poukazyServis v dílně
Vzdělávání
Akademie & kurzy→Online kurzyAkce a setkáníPro školy
AstroWiki
Fórum
Publikace
Knihy a skriptaGitHub ProjektyExtraterrestrica
ZpravodajstvíNové
Kontakty
Přihlásit seRegistrace
Zadejte hledaný výraz pro vyhledávání napříč AstroHubem.
Webb našel kosmické srážky, které připomínají zrod našeho Měsíce
Hlavní zprávaVýzkum & Kosmologie

Webb našel kosmické srážky, které připomínají zrod našeho Měsíce

Před 4,5 miliardy let mohla do mladé Země narazit planeta velikosti Marsu. Z roztaveného a vyvrženého materiálu pak podle hlavní vědecké hypotézy vznikl Měsíc. Teď astronomové našli chemické stopy podobně násilných srážek u vzdálených mladých hvězd. James Webb Space Telescope odhalil, že část prachových disků kolem těchto hvězd obsahuje velké množství oxidu křemičitého — materiálu, který vzniká při kolizích tak silných, že se hornina na okamžik vypaří.

Autor: David Pěkník3. října 202611 min čtení1430
Číst celý článek
Výběr čtenářů & Trendy

Nejpopulárnější články

Webb našel kosmické srážky, které připomínají zrod našeho Měsíce
Výzkum & Kosmologie
#1
11 min čteníDavid Pěkník

Webb našel kosmické srážky, které připomínají zrod našeho Měsíce

Před 4,5 miliardy let mohla do mladé Země narazit planeta velikosti Marsu. Z roztaveného a vyvrženého materiálu pak podle hlavní vědecké hypotézy vznikl Měsíc. Teď astronomové našli chemické stopy podobně násilných srážek u vzdálených mladých hvězd. James Webb Space Telescope odhalil, že část prachových disků kolem těchto hvězd obsahuje velké množství oxidu křemičitého — materiálu, který vzniká při kolizích tak silných, že se hornina na okamžik vypaří.

Číst článek
1430
Zázrak na okraji mezihvězdného prostoru: Inženýři NASA zachránili sondu Voyager 1 ze vzdálenosti 24 miliard km
Vesmírné mise & Kosmonautika
#3
6 min čteníDavid Pěkník

Zázrak na okraji mezihvězdného prostoru: Inženýři NASA zachránili sondu Voyager 1 ze vzdálenosti 24 miliard km

Nejvzdálenější lidský vyslanec ve vesmíru byl téměř ztracen. Od listopadu 2023 posílala sonda Voyager 1 ze vzdálenosti 24 miliard kilometrů pouze nesmyslnou směsici nul a jedniček. Tým veteránů z NASA Jet Propulsion Laboratory dokázal po pětiměsíčním detektivním pátrání lokalizovat poškozený křemíkový čip a přepsat software na palubě počítače z roku 1977. Sonda opět posílá plnohodnotná vědecká data z mezihvězdného prostoru.

Číst článek
1070
Poprvé v historii: James Webb zachytil zrození nové sluneční soustavy
Astronomie
#7
6 min čteníDavid Pěkník

Poprvé v historii: James Webb zachytil zrození nové sluneční soustavy

Lidstvo dosáhlo dalšího historického milníku. NASA oznámila 17. srpna 2026, že James Webb Space Telescope poprvé v historii přímo pozoroval formování planetárního systému kolem mladé hvězdy. Jde o okamžik, kdy se z prachového disku rodí nové světy – něco, co astronomové teoreticky předpovídali desítky let, ale nikdy nemohli přímo vidět.

Číst článek
860
Kometa 220P náhle zjasnila 20 000krát. Teď ji lze hledat i triedrem
Astronomie
#8
9 min čteníDavid Pěkník

Kometa 220P náhle zjasnila 20 000krát. Teď ji lze hledat i triedrem

Ještě nedávno byla kometa 220P/McNaught tak slabá, že ji dokázaly zachytit jen větší dalekohledy. Dvě nečekané erupce v průběhu roku 2026 ale její jasnost zvýšily přibližně dvacetitisíckrát. Kometa nyní září nápadnou zelenou komou a krátkým prachovým ohonem — a při dobrých podmínkách ji lze spatřit pomocí triedru nebo zachytit delší fotografickou expozicí.

Číst článek
830

Všechny články a zprávy

Sledujte nejnovější dění ve světě astronomie a kosmonautiky. Přinášíme vám ověřené vědecké poznatky a hluboké analýzy.

Webb našel kosmické srážky, které připomínají zrod našeho Měsíce
Výzkum & Kosmologie
11 min čteníDavid Pěkník

Webb našel kosmické srážky, které připomínají zrod našeho Měsíce

Před 4,5 miliardy let mohla do mladé Země narazit planeta velikosti Marsu. Z roztaveného a vyvrženého materiálu pak podle hlavní vědecké hypotézy vznikl Měsíc. Teď astronomové našli chemické stopy podobně násilných srážek u vzdálených mladých hvězd. James Webb Space Telescope odhalil, že část prachových disků kolem těchto hvězd obsahuje velké množství oxidu křemičitého — materiálu, který vzniká při kolizích tak silných, že se hornina na okamžik vypaří.

Číst článek
1430
Poprvé zachytili rádiový signál přímo z cizí planety. Co nám říká Beta Pictoris b?
Výzkum & Kosmologie
10 min čteníDavid Pěkník

Poprvé zachytili rádiový signál přímo z cizí planety. Co nám říká Beta Pictoris b?

Astronomové oznámili první přímou detekci rádiového záření z exoplanety — planety obíhající jinou hvězdu než Slunce. Signál přichází z obří planety Beta Pictoris b, vzdálené přibližně 63 světelných let. Objev je mimořádný, protože rádiové emise mohou prozradit přítomnost a sílu magnetického pole planety. A právě magnetické pole patří k nejdůležitějším „ochranným štítům“, které mohou rozhodovat o dlouhodobém osudu atmosféry a případně i podmínkách pro život.

Číst článek
410
Na Měsíci vznikl nový obří kráter. NASA ho našla až po dopadu
Výzkum & Kosmologie
10 min čteníDavid Pěkník

Na Měsíci vznikl nový obří kráter. NASA ho našla až po dopadu

NASA objevila na Měsíci kráter široký přibližně 222 metrů, který na starších snímcích vůbec neexistoval. Nejde o dávnou stopu po asteroidu z éry dinosaurů, ale o čerstvý zásah z roku 2024. Nový kráter je největší nově vzniklou impaktní strukturou, kterou se podařilo spolehlivě zaznamenat na povrchu jiného světa — a ukazuje, že Měsíc rozhodně není neměnný, tichý a geologicky „mrtvý“.

Číst článek
400
Grace Roman teleskop poprvé otevřel oči. NASA zachytila první světlo nové observatoře
Vesmírné mise & Kosmonautika
12 min čteníDavid Pěkník

Grace Roman teleskop poprvé otevřel oči. NASA zachytila první světlo nové observatoře

Nancy Grace Roman Space Telescope je ve vesmíru teprve několik týdnů, ale už dosáhl zásadního milníku: jeho hlavní vědecký přístroj poprvé zachytil světlo vzdálených hvězd. První snímek zatím nevypadá jako další ikonická fotografie z Jamese Webba — hvězdy jsou rozostřené a připomínají barevné prstence. Právě to je ale dobrá zpráva. Romanův Wide Field Instrument funguje, jeho 18 infračervených detektorů pracuje podle očekávání a NASA může začít s přesným nastavováním optiky na cestě k prvnímu vědeckému snímkování v roce 2027.

Číst článek
410
BepiColombo odhodila klíčový modul. Po osmi letech začíná závěrečný přílet k Merkuru
Vesmírné mise & Kosmonautika
11 min čteníDavid Pěkník

BepiColombo odhodila klíčový modul. Po osmi letech začíná závěrečný přílet k Merkuru

Evropsko-japonská mise BepiColombo vstoupila do rozhodující fáze své cesty. Po osmi letech letu vnitřní Sluneční soustavou se 3. září 2026 oddělil Mercury Transfer Module — přeletový modul, který sondu poháněl a navigoval během dlouhé meziplanetární výpravy. Teď už zbývá jediný cíl: bezpečně zpomalit, nechat se zachytit gravitací Merkuru a poprvé začít zkoumat nejmenší planetu Sluneční soustavy ze stabilní oběžné dráhy.

Číst článek
770
Pluto není jen šedá koule. Barvy z New Horizons ukazují jeho nečekaně živý povrch
Astronomie
10 min čteníDavid Pěkník

Pluto není jen šedá koule. Barvy z New Horizons ukazují jeho nečekaně živý povrch

Když sonda New Horizons v červenci 2015 prolétla kolem Pluta, ukázala svět, který překvapil astronomy i veřejnost. Místo staré, jednolitě zmrzlé koule odhalila srdcovitou planinu, obří ledovcové proudy, vysoké hory, modravý opar a povrch rozdělený do oblastí s odlišným chemickým složením. NASA dnes zveřejnila znovu výrazný snímek Pluta v takzvaných vylepšených barvách — a nejde jen o estetiku. Barvy pomáhají číst geologickou historii tohoto vzdáleného světa.

Číst článek
430
Kometa 220P náhle zjasnila 20 000krát. Teď ji lze hledat i triedrem
Astronomie
9 min čteníDavid Pěkník

Kometa 220P náhle zjasnila 20 000krát. Teď ji lze hledat i triedrem

Ještě nedávno byla kometa 220P/McNaught tak slabá, že ji dokázaly zachytit jen větší dalekohledy. Dvě nečekané erupce v průběhu roku 2026 ale její jasnost zvýšily přibližně dvacetitisíckrát. Kometa nyní září nápadnou zelenou komou a krátkým prachovým ohonem — a při dobrých podmínkách ji lze spatřit pomocí triedru nebo zachytit delší fotografickou expozicí.

Číst článek
830
Měsíc se téměř celý ponoří do stínu Země. V pátek ráno přijde hluboké zatmění
Úkazy na obloze
11 min čteníDavid Pěkník

Měsíc se téměř celý ponoří do stínu Země. V pátek ráno přijde hluboké zatmění

V pátek 28. srpna 2026 čeká pozorovatele v Česku mimořádně hluboké částečné zatmění Měsíce. Zemský stín zakryje až 96,3 % měsíčního disku — jen úzký okraj Měsíce zůstane mimo nejtmavší část stínu. Z Prahy se však úkaz odehraje nízko nad západním obzorem a jeho maximum nastane téměř přesně ve chvíli, kdy Měsíc zapadá. Kdo bude chtít vidět nejdramatičtější fázi, bude potřebovat jasnou oblohu, budík a ničím nerušený výhled na západ.

Číst článek
650
Webb odhalil skrytou hmotu prvních galaxií. Mohly být až čtyřikrát těžší
Výzkum & Kosmologie
10 min čteníDavid Pěkník

Webb odhalil skrytou hmotu prvních galaxií. Mohly být až čtyřikrát těžší

Galaxie v mladém vesmíru už astronomům několik let komplikují život. Vypadaly příliš velké, příliš vyspělé a příliš brzy vzniklé. Nová studie publikovaná 22. srpna 2026 nyní přináší ještě překvapivější zjištění: některé z nich mohou obsahovat třikrát až čtyřikrát více hvězdné hmoty, než ukazovaly dosavadní odhady. Důvodem nejsou exotické částice ani dosud neznámé zákony fyziky, ale ohromné množství drobných, slabých hvězd ukrytých ve světle jejich jasnějších sourozenců.

Číst článek
480
ALMA poprvé našla síru kolem záhadné veleobří hvězdy
Výzkum & Kosmologie
6 min čteníDavid Pěkník

ALMA poprvé našla síru kolem záhadné veleobří hvězdy

Astronomové objevili překvapivě bohatou chemii v okolí hvězdy HD 87643 — vzácné masivní hvězdy obklopené plynem a prachem. Radioteleskopická síť ALMA zde poprvé odhalila molekuly obsahující síru, včetně oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. Objev naznačuje, že podobné hvězdy mohou do okolního vesmíru vracet chemicky bohatší materiál, než se dosud předpokládalo.

Číst článek
400
Vědci objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy
Astronomie
6 min čteníDavid Pěkník

Vědci objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy

Astronomové objevili hvězdu, která kolem černé díry ve středu Mléčné dráhy letí rychlostí až 25 000 kilometrů za sekundu. Objekt označený S301 se při nejbližším průletu pohybuje rychlostí přes 8 % rychlosti světla a stal se tak nejrychlejší známou hvězdou v naší Galaxii. Objev zveřejněný 19. srpna 2026 může pomoci určit, zda se centrální černá díra Sagittarius A* otáčí.

Číst článek
810
Nemáte brýle na zatmění? Vyrobte si bezpečný projektor ze staré krabice
Úkazy na obloze
9 min čteníDavid Pěkník

Nemáte brýle na zatmění? Vyrobte si bezpečný projektor ze staré krabice

Sluneční brýle na zatmění jsou vyprodané, doma máte jen obyčejné sluneční brýle a zatmění se blíží. V takové situaci nikdy neimprovizujte s fóliemi, ztmaveným sklem, CD nebo domácími „filtry“. Existuje ale jednoduché, bezpečné a překvapivě zábavné řešení: místo přímého pohledu na Slunce promítněte jeho obraz na papír. Stačí kartonová krabice, alobal, špendlík a bílý papír. **Bezpečnost na prvním místě:** Bez certifikovaného solárního filtru se nikdy nedívejte přímo na Slunce — ani když je zčásti zakryté Měsícem, ani přes tmavé sluneční brýle. Tento návod využívá pouze **nepřímou projekci**, takže se při něm díváte na obraz Slunce promítnutý uvnitř krabice, nikoliv na Slunce samotné.

Číst článek
490
Astronomický kalendář 2027: 30 událostí, které stojí za pohled vzhůru
Úkazy na obloze
14 min čteníDavid Pěkník

Astronomický kalendář 2027: 30 událostí, které stojí za pohled vzhůru

Rok 2027 nebude jen rokem mimořádného zatmění Slunce. Na obloze se vystřídají jasné planety, meteorické roje, blízká setkání Měsíce s planetami, superměsíce, tři zatmění Měsíce i průlet velkého asteroidu v kosmicky těsné vzdálenosti. Některé úkazy uvidíte z města pouhýma očima, jiné budou stát za výlet za tmavou oblohou nebo za menší dalekohled.

Číst článek
530
Roman je připraven: nový teleskop NASA odstartuje dříve, než se čekalo
Vesmírné mise & Kosmonautika
8 min čteníDavid Pěkník

Roman je připraven: nový teleskop NASA odstartuje dříve, než se čekalo

NASA dokončila tankování vesmírného dalekohledu Nancy Grace Roman Space Telescope a míří k jeho startu nejdříve 30. srpna 2026. Observatoř má za úkol zmapovat vesmír v dosud nevídaném měřítku — od temné energie přes vzdálené galaxie až po planety u cizích hvězd. A na rozdíl od Jamese Webba nebude hlavní síla Romanu spočívat v detailním pohledu na malý výsek oblohy, ale v rychlosti, širokém zorném poli a obrovském objemu dat.

Číst článek
520
Laser proti chvění vzduchu: technologie, díky níž pozemní dalekohledy vidí ostřeji
Technika & Teleskopy
7 min čteníDavid Pěkník

Laser proti chvění vzduchu: technologie, díky níž pozemní dalekohledy vidí ostřeji

I ten největší dalekohled na Zemi se musí dívat skrz neklidnou atmosféru. Vzduch nad námi se neustále pohybuje, mění teplotu a ohýbá světlo vzdálených hvězd. Proto hvězdy blikají a proto mohou být snímky z pozemních observatoří rozmazané. Adaptivní optika tento problém řeší způsobem, který zní jako science fiction: teleskop vystřelí do oblohy laser, změří deformaci světla a stovkykrát za sekundu upraví tvar svého zrcadla.

Číst článek
240
Meteor, meteorit, nebo asteroid? Jednoduchý průvodce kameny z vesmíru
Astronomie
8 min čteníDavid Pěkník

Meteor, meteorit, nebo asteroid? Jednoduchý průvodce kameny z vesmíru

„Viděl jsem padající hvězdu!“ říkáme často, když přes noční oblohu prolétne jasná čára. Ve skutečnosti ale hvězda nikam nepadá. Díváme se na drobný kousek kosmického materiálu, který se ve vysoké atmosféře Země rozpálil a zazářil. A právě tady začíná zmatek v pojmech: asteroid, meteoroid, meteor a meteorit nejsou synonyma. Každé slovo popisuje jiný objekt — nebo jinou fázi jeho cesty.

Číst článek
380
Poprvé v historii: James Webb zachytil zrození nové sluneční soustavy
Astronomie
6 min čteníDavid Pěkník

Poprvé v historii: James Webb zachytil zrození nové sluneční soustavy

Lidstvo dosáhlo dalšího historického milníku. NASA oznámila 17. srpna 2026, že James Webb Space Telescope poprvé v historii přímo pozoroval formování planetárního systému kolem mladé hvězdy. Jde o okamžik, kdy se z prachového disku rodí nové světy – něco, co astronomové teoreticky předpovídali desítky let, ale nikdy nemohli přímo vidět.

Číst článek
860
Rychlost rotace supermasivních černých děr: Jak relativistické rozšíření železné čáry K-alfa odhaluje spin časoprostoru
Astrofyzika & Kosmologie
6 min čteníDavid Pěkník

Rychlost rotace supermasivních černých děr: Jak relativistické rozšíření železné čáry K-alfa odhaluje spin časoprostoru

Černé díry jsou definovány pouze třemi parametry: hmotností, elektrickým nábojem a rotací. Pomocí rentgenových družic XMM-Newton a NuSTAR dokáží astronomové měřit relativistickou deformaci spektrální čáry železa a určit, jak rychle rotuje samotný časoprostor.

Číst článek
500
Symfonie gravitačních vln: Síť pulzarů zachytila nízkofrekvenční dunění splyvajících supermasivních černých děr
Výzkum & Kosmologie
6 min čteníDavid Pěkník

Symfonie gravitačních vln: Síť pulzarů zachytila nízkofrekvenční dunění splyvajících supermasivních černých děr

Zatímco laserové interferometry LIGO a Virgo registrují krátké vysokofrekvenční 'cvrlikání' při srážkách malých černých děr, konsorcium NANOGrav a mezinárodní síť IPTA přinesly zcela nový pohled na gravitační vesmír. Patnáct let pečlivého sledování desítek rotujících pulzarů napříč Mléčnou dráhou odhalilo stochastické gravitační pozadí — neustálé nízkofrekvenční vlnění časoprostoru způsobené kroužením miliard supermasivních černých děr v celém vesmíru.

Číst článek
320
Kosmologická krize se prohlubuje: Společná měření Webba a Hubblea potvrdila záhadu Hubbleova napětí
Výzkum & Kosmologie
6 min čteníDavid Pěkník

Kosmologická krize se prohlubuje: Společná měření Webba a Hubblea potvrdila záhadu Hubbleova napětí

Jedna z nejhlubších záhad moderní fyziky — nesoulad v měření rychlosti rozpínání vesmíru, známý jako Hubbleovo napětí — není chybou měřicích přístrojů. Společný tým pod vedením nositele Nobelovy ceny Adama Riesse využil Jamese Webba k nezávislému ověření stovek proměnných hvězd Cefeid dříve pozorovaných Hubbleem. Výsledky jsou neúprosné: rozpor na úrovni 8 sigma přetrvává a naznačuje, že v našem chápání základních zákonů vesmíru chybí klíčový dílek skládačky.

Číst článek
360
Od Bennu k Apophisu: Sonda OSIRIS-APEX míří na nejtěsnější setkání s blízkozemním asteroidem
Vesmírné mise & Kosmonautika
5 min čteníDavid Pěkník

Od Bennu k Apophisu: Sonda OSIRIS-APEX míří na nejtěsnější setkání s blízkozemním asteroidem

Po úspěšném doručení vzorků z asteroidu Bennu v září 2023 mise sondy OSIRIS-REx neskončila. NASA schválila její prodloužení pod novým názvem OSIRIS-APEX. Cílem je nechvalně proslulý blízkozemní asteroid Apophis, který se v pátek 13. dubna 2029 přiblíží k Zemi na neuvěřitelných 31 600 kilometrů. Sonda bude v přímém přenosu sledovat, co s asteroidem udělá obrovská slapová síla naší planety.

Číst článek
370
Srdce naší Galaxie v novém světle: Centrální černá díra Sagittarius A* sdílí magnetickou strukturu s M87*
Výzkum & Kosmologie
5 min čteníDavid Pěkník

Srdce naší Galaxie v novém světle: Centrální černá díra Sagittarius A* sdílí magnetickou strukturu s M87*

Projekt Event Horizon Telescope dosáhl dalšího přelomového milníku. Po zobrazení černé díry M87* publikoval první polarizační snímek centrální supermasivní černé díry naší vlastní Galaxie — Sagittarius A*. Přestože je Sgr A* tisíckrát menší a klidnější než monstrum v M87, obě černé díry vykazují překvapivě identickou, vysoce uspořádanou magnetickou geometrii. To naznačuje, že silná magnetická pole jsou univerzální vlastností všech černých děr.

Číst článek
770
Pohled do chřtánu monstra: Event Horizon Telescope zobrazil magnetické spirály kolem černé díry M87*
Výzkum & Kosmologie
6 min čteníDavid Pěkník

Pohled do chřtánu monstra: Event Horizon Telescope zobrazil magnetické spirály kolem černé díry M87*

Projekt Event Horizon Telescope zveřejnil nový detailní pohled na supermasivní černou díru v srdci eliptické galaxie M87. Nové snímky v polarizovaném světle poprvé odhalily uspořádanou magnetickou strukturu vířící těsně nad horizontem událostí. Data vysvětlují, jak může tato černá díra o hmotnosti 6,5 miliardy Sluncí vystřelovat relativistický výtrysk plazmatu protínající celý mezigalaktický prostor.

Číst článek
850
Parker Solar Probe proletěla peklem sluneční koróny v rychlosti 635 000 km/h
Vesmírné mise & Kosmonautika
6 min čteníDavid Pěkník

Parker Solar Probe proletěla peklem sluneční koróny v rychlosti 635 000 km/h

Sluneční sonda Parker Solar Probe dosáhla dalšího historického rekordu. Při svém nejtěsnějším přiblížení proletěla vnější atmosférou Slunce ve vzdálenosti pouhých 6,1 milionu kilometrů od povrchu při neuvěřitelné rychlosti 635 000 km/h. Její uhlíkový kompozitní štít odolal teplotám přes 1 400 °C, zatímco citlivé přístroje uvnitř měřily magnetické zvraty a plazmové vlny, které urychlují sluneční vítr.

Číst článek
500
Následky kinetického nárazu DART: Planetka Dimorphos kompletně změnila svůj tvar
Vesmírné mise & Kosmonautika
5 min čteníDavid Pěkník

Následky kinetického nárazu DART: Planetka Dimorphos kompletně změnila svůj tvar

První test planetární obrany v dějinách lidstva měl mnohem dramatičtější dopad, než předpovídaly původní teoretické modely. Sonda DART v září 2022 nejenže zkrátila oběžnou dobu měsíce Dimorphos o více než 30 minut, ale kinetická energie nárazu proměnila celou planetku. Nová radarová a fotometrická data ukazují, že původně zploštělý sféroid se přetvořil v protáhlý trojosý elipsoid a jeho oběžná dráha začala chaoticky kmitat.

Číst článek
340
Europa Clipper: Cesta k ledovému oceánu Jupiteru a hledání obyvatelných hlubin
Vesmírné mise & Kosmonautika
6 min čteníDavid Pěkník

Europa Clipper: Cesta k ledovému oceánu Jupiteru a hledání obyvatelných hlubin

Největší meziplanetární sonda, jakou kdy NASA postavila pro planetární průzkum, zahájila svou dlouhou pouť k Jupiterovu měsíci Europa. Pod jeho desítky kilometrů tlustým ledovým krunýřem se skrývá kapalný oceán s dvojnásobným objemem vody než ve všech pozemských mořích dohromady. Europa Clipper má zjistit, zda v těchto temných hlubinách panují podmínky vhodné pro zrod mimozemského života.

Číst článek
400
BepiColombo prolétla těsně nad Merkurem: Kamery zachytily stíny v polárních kráterech
Vesmírné mise & Kosmonautika
5 min čteníDavid Pěkník

BepiColombo prolétla těsně nad Merkurem: Kamery zachytily stíny v polárních kráterech

Společná evropsko-japonská mise BepiColombo úspěšně absolvovala svůj další těsný gravitační průlet kolem Merkuru. Sonda prolétla pouhých 165 kilometrů nad noční stranou planety. Její vědecké kamery pořídily dechberoucí snímky impaktních pánví a strmých zlomových srázů, které dokládají, že Merkur se v průběhu miliard let postupně zmenšuje a vrásní jako vysušené jablko.

Číst článek
370
Unikátní manévr v meziplanetárním prostoru: JUICE využil gravitační prak Měsíce a Země
Vesmírné mise & Kosmonautika
5 min čteníDavid Pěkník

Unikátní manévr v meziplanetárním prostoru: JUICE využil gravitační prak Měsíce a Země

Evropská sonda JUICE uskutečnila v meziplanetárním prostoru historicky první dvojitou gravitační asistenci u Měsíce a Země (LEGA). Během několika hodin proletěla pouhých 750 km nad měsíčními krátery a následně těsně minula Zemi. Tento odvážný manévr vyžadoval navigační přesnost na úrovni milimetrů za sekundu a ušetřil sondě stovky kilogramů drahocenného paliva pro její budoucí misi u ledových měsíců Jupiteru.

Číst článek
460
Záhada z údolí Neretva: Rover Perseverance našel na Marsu kameny s „leopardími skvrnami“
Vesmírné mise & Kosmonautika
6 min čteníDavid Pěkník

Záhada z údolí Neretva: Rover Perseverance našel na Marsu kameny s „leopardími skvrnami“

Vědecký tým vozítka Perseverance oznámil objev nejnadějnějšího vzorku v dosavadní historii marsovského výzkumu. V sedimentech dávné říční delty v kráteru Jezero narazil rover na červenavý kámen 'Cheyava Falls' posetý drobnými světlými skvrnami s tmavými lemy připomínajícími leopardí srst. Na Zemi vznikají přesně takové chemické struktury redukcí železa mikrobiálním metabolismem.

Číst článek
560
Curiosity po 12 letech na Marsu překvapil: Rozdrcený kámen odhalil krystaly čisté síry
Vesmírné mise & Kosmonautika
5 min čteníDavid Pěkník

Curiosity po 12 letech na Marsu překvapil: Rozdrcený kámen odhalil krystaly čisté síry

Jeden z nejneočekávanějších objevů mise Curiosity se zrodil pouhou náhodou. Když devítisetkilogramový rover přejel v kanálu Gediz Vallis přes běžně vyhlížející kámen, jeho kolo jej rozdrtilo. Uvnitř se zaleskly žluté krystaly ryzí elementární síry. Vědci dodnes nemají jednoznačné vysvětlení, jak mohla čistá síra v tomto prostředí vzniknout.

Číst článek
610
Historický milník soukromého dobývání vesmíru: Modul Odysseus dosedl u lunárního jižního pólu
Vesmírné mise & Kosmonautika
5 min čteníDavid Pěkník

Historický milník soukromého dobývání vesmíru: Modul Odysseus dosedl u lunárního jižního pólu

Americký přistávací modul Odysseus společnosti Intuitive Machines se zapsal do dějin kosmonautiky. Stal se prvním komerčním plavidlem v historii, které úspěšně dosedlo na povrch Měsíce, a prvním americkým tělesem na Měsíci od konce éry Apollo. I přes dramatické drama s nefunkčním laserovým výškoměrem a dosednutí s mírným náklonem dokázal lander splnit své vědecké úkoly a poslat unikátní data z oblasti jižního pólu.

Číst článek
410
Sonda Lucy překvapila astronomy: U planetky Dinkinesh objevila vzácný kontaktní binární měsíc
Vesmírné mise & Kosmonautika
6 min čteníDavid Pěkník

Sonda Lucy překvapila astronomy: U planetky Dinkinesh objevila vzácný kontaktní binární měsíc

Meziplanetární sonda NASA Lucy měla během testovacího průletu kolem malého asteroidu Dinkinesh pouze prověřit funkčnost sledovacího navigačního systému. Místo obyčejného kamenného tělesa však objevila fascinující kosmický rébus: planetku neobíhá jeden měsíc, ale kontaktní binární těleso tvořené dvěma spojenými koulemi. Tento objev zásadně mění naše představy o tom, jak vznikají a vyvíjejí se malé planetky.

Číst článek
350
Zázrak na okraji mezihvězdného prostoru: Inženýři NASA zachránili sondu Voyager 1 ze vzdálenosti 24 miliard km
Vesmírné mise & Kosmonautika
6 min čteníDavid Pěkník

Zázrak na okraji mezihvězdného prostoru: Inženýři NASA zachránili sondu Voyager 1 ze vzdálenosti 24 miliard km

Nejvzdálenější lidský vyslanec ve vesmíru byl téměř ztracen. Od listopadu 2023 posílala sonda Voyager 1 ze vzdálenosti 24 miliard kilometrů pouze nesmyslnou směsici nul a jedniček. Tým veteránů z NASA Jet Propulsion Laboratory dokázal po pětiměsíčním detektivním pátrání lokalizovat poškozený křemíkový čip a přepsat software na palubě počítače z roku 1977. Sonda opět posílá plnohodnotná vědecká data z mezihvězdného prostoru.

Číst článek
1070
Zobrazeno z článků

Články se načítají také automaticky při rolování dolů

🔭

V této kategorii zatím nejsou žádné články

Vyberte jinou kategorii nebo zkuste vyhledat jiné klíčové slovo.

Odebírejte vesmírný newsletter

Každý týden to nejdůležitější z astronomie a kosmonautiky přímo do vaší schránky. Žádný spam, jen čistý vesmír.

Kdykoliv se můžete odhlásit. Vaše data jsou u nás v bezpečí.

Váš nákupní košík

0 položek
Cena dopravy se spočítá v pokladně podle hmotnosti a dopravce.
Bezpečný nákup256-bit SSL
Rychlá expediceDo 24 hodin
Záruka 14 dníNa vrácení
Mezisoučet0 Kč
Pojištěná dopravaDle výběru v pokladně
Položky celkemkonečná cena (neplátce DPH)
0 Kč
Přejít k pokladně